na Blog.cz

"Mě můžeš věřit." << tuhle větu jsem slyšela nesčetněkrát a naučila mě nikomu nevěřit. Jak jsi psala, spálila jsem se a pomalu začala ztrácet důvěru v lidi. Ještě teď se bojím někomu úplně otevřít, ale naštěstí mám kamarádky, které mě znají do detailů. A za ty jsem moc ráda. :) Je pravda, že já taky nejsem žádnej andílek - abych pravdu řekla :D - ale snažím se chovat k lidem tak jak chci aby se chovali oni ke mě. Je to takové pravidlo, kterým se snažím řídit. :)

Věříme těm kteří neříkají vždycky pravdu a nevěříme těm kteří nám nikdy nelhali.
Ta slova mi řeklo hodně lidí,ale stejně jsem se už mnohokrát spálila.Ale vždycky dávám šanci znovu a ynovu,protože to nedokážu..Neříkám že jsem zas tak čestná,ale nikdy jsem snad nikoho nepálila v důvěře:)Ale tvá slova jsou pravdivá:)
Pěkné picty)

Ten poslední obrázek -_-

Ano ta písnička je boží a Olly taky:) Mě se sice víc líbí tahle verze, ale tak i tak je úžasná. Jinak knížku čtu- Pramen. Možná dám někdy na blog recenzi o knize, uvidíme:).
jinak k článku. Větu: duveřuj mi, jsem slyšela tolikrát a tolikrát jsem se v tom člověku zradila, že už radši důvěřuju jen lidem, kteří semnou jsou celý život a kteří semnou byli v nejtěžších chvílích. Parádní článek, úžasně píšeš:)'

Já mám ale blbej průměr! :D :)

protože je naše škola pošahaná :D
a děcka jsou na lyžáku, tak to mám takový všelijaký no :D

Jéj ďakujem za komentár a teší ma, že sa náhrdelník páči. -Dôvera je ako krehká rastlinka, treba sa o ňu starať aby vyrástla, ale zvädne rýchlo. Vela krát som sa sklamala, verím max.trom ľuďom..

Už mě několikrát podělali lidi,kteým jsem dost věřila .. takže já se snažím dávat si pozor na pusu :)

mě takhle zradil, aa ohraná historka, můj bejvalej a moje kamarádka. jak ze špatného filmu - jednou si odjedu na víkend ke kámošce a ti dva se dají dohromady. a když sem byla schopná najít si nového přítele, strašně dlouho mi trvalo naučit se mu věřit, takže jsem furt žárlila, vyšilovala a stresovala se, no prostě jsem byla hrozná fůrie. :D :// teď už to je díkybohu v pohodě, ale tenkrát mě to dalo opravdu dost zabrat.

Naprostá pravda.:)

Hodněkrát jsem se díky týhle, na první pohled, hezky vypadající větě spálila, a to dohnalo až k tomu, že dneska jen málokomu věřím. Je lepší si dávat pozor na to, co říkáme, a naučit se rozlišovat věci, které slyšíme na pravdu a lež. :) Jenom že to je sakra těžký. :D
Ách, skvělej článek, jako obvykle. :)

Aww, Hani :)) děkuji moc za tvoje úžasné komentáře. Vždycky mi zvednou náladu :')) Jsi na mě až moc hodná, vážně :D To si ani nezasloužím, jsi moje nejoblíbenější čtenářka -_- Děkuji :)))

Strašně pěkné, souhlasím. :) Je jen pár lidí, kterým věřím a miliony dalších, kterým bych neřekla nic důležitého. :) Co mi přijde směšné, že ani mé nejlepší kamarádce nevěřím natolik, jako mé "sestře" jak jsem již o ní psala na blogu :D

Pěkný..Smutný..Pravdivý. :D Můj problém je že já skoro nikomu nevěřím, takže svoje problémy řeším sama. Fakt nechci aby mě znovu někdo zklamal.

True. Opět krásně sepsané.
Popravdě? Já nemám komu věřit..možná rodičům, ale stejně..
Jednou jsem řekla kámošce něco dost tajného. Vlastně to bylo dost důležité a ona to vyklopila. Proto s tím už zkušenosti mám a nerada se někomu takto svěřuji.
Dokonalé obrázky. :3

Ja keď som niekomu niečo povedala tak to (myslím) v tajnosti udržal. No bohužiaľ s tým človekom sa už ani nezdravím ani nič ... No to je zložité.
Ak mi niečo povie moja dlhodobá najlepšia kamarátka tak to v tajnosti udržím. A ak mi niekto niečo povie, tak väčšinou jej to prezradím :D Viem, že jej môžem veriť. Za tých 6 rokov sa to už osvedčilo, Taktiež aj u kamarátky s ktorou sa poznám od škôlky.
Inak krásne fotky s peknými citátmi :)

Určitě s tebou souhlasím :) U mě si člověk musí důvěru vybudovat. A když se mu to podaří a potom mě třeba podrazí nebo tak, jsem zklamaná. Mrzí mě, že jsem důveřovala člověku, který mě zradil...

Bohužel jsem slovům: "Mně můžeš věřit." naletěla tolikrát, že už si na to dávám sakra bacha. Já vím, že je to špatně, ale prostě jsem se uzavřela do sebe a i přes to, že mám přátelé, u kterých vím, že jim můžu věřit, tak jim stejně neříkám o svých problémech, už hlavně proto, že je nechci zatěžovat. Mám kamaráda, kterému jsem kdysi říkala všechno a protože toho má hodně za sebou, byla jsem si na 110% jistá, že to nikomu neřekne, ale pohádali jsme se, protože jsem ho taky odmítla zatěžovat svými problémy. Vysvětloval mi, že od toho jsou přátelé, aby ti pomohli, ale já je prostě nechci obtěžovat a být jim přítěží, proto si svoje problémy nechávám pro sebe, i když z toho poněkud šílim. :D