Stuffs

Backpacks.

27. february 2013 at 22:02 | Hanča.
Batohy. Většinou nosím batoh, a když vidím tyhle obrázky, nejspíš utratím všechny peníze jen za batohy. :D Jsou úžasné, podívejte.
Nosíte rádi batohy? Co na ně říkáte?
Tumblr_miui64refc1rl7yy7o1_500_large

Ridiculous?

25. february 2013 at 9:57 | hanča.
Jsem ve škole, je informatika a já se už docela převratně modlím, abych měla prázdniny. JESUS, už jenom jeden týden a Ill be free, bitcheees! :D
V průběhu dne, týdne, či celého života prožíváme okamžiky, které dokáží vyburcovat náš vztek a pohrát si s našimi nervy. Jednoduše nasrat. :D PRoto jsem sepsala pár momentů, které doufám budete sdílet.
What makes me angry.
#1. Prázdná lednička. Jdu tam, i když vím, že tam prd je. :D
#2. Když si celý den říkám, jak se budu učit, a pak se na to stejně vykašlu.
#3. Zaspím. Takový to vášnivý posouvání budíku o pět minut a potom skákání z postele jako mentál. :D
#4. Když má jiná škola volno, a pořád si z vás lidi dělají srandu, že vy trčíte ve škole.
#5. Když mi někdo do očí lže, a já to vím.
#6. Hodím držku na veřejném místě a poté na sobě cítím pohledy ostatních. :D I am divine, bitches.
#7. Když pozdravíte někoho, ale on kolem vás jen nečinně projde. Awkward. :D
#8. Někdo si přečte váš deníček. I am about to kill you!
#9. Povolíš svou pevnou vůli a poté toho lituješ.
#10. NEmůžu mít něco, co chci.
Máš se mnou něco společného? :)
Tumblr_m9avqaxvlx1rsm1xjo1_400_large

Do I know you?

24. february 2013 at 11:23 | hanča.
Šílenství. Každý je nějakým způsobem nějak zvláštní a těžko se na to přichází. Jaký by byl život, kdyby jsme byli všichni normální a nudní? :D
V každém z nás je prostě kousek šílenosti, který v nějakou chvilku vybuchne na povrch, a vy tomu jen těžko zabráníte. Je to cokoliv, nějaká vlastnost, které se nemůžete zbavit. Nadměrná zvědavost, abnormálnní záchvaty smíchu a nebo cokoliv dalšího.
Nesnažte se zapadnout mezi nudné usedlíky a buďte takoví, jací jste. Neměňte se se kvůli něčemu, co za to nestojí. Vaše originalita je to nejcenější, co máte, a proto buďte sami sebou. Jelikož přetvářka je v téhle dobře módním hitem, tak nezkoušejte být jako ostatní. Pravé já je to, za co vás lidi budou mít rádi.
Tumblr_mipxuhqrrr1rlb16ao1_500_large

Share it with me?

23. february 2013 at 9:01 | Hanča.
Takový ten z pocitů, kdy se nechcete s někým bavit a jedinou společností chcete být jen vy sami. Zalézt si někam na samotku a přemýšlet o všech událostech a věcech, které se vám v poslední době, či před několika lety, staly.
Nemáte nejmenší nutkání podělit se s někým o své pocity, víte, že lepší bude si uspořádat myšlenka podle vašeho a možná až poté se někomu svěřit.
Pocit samoty je někdy očisťující chvíle, která se ničemu nevyrovná. Pustit si hudbu do uší a nevnímat naprosto nic. Lehnout si do postele, zahrabat se pod hordu dek a přemýšlet. Nad ničím nebo o ničem.
Ta chvilku, kdy jste spokojení být úplně o samotě a ignorovat všechno ostatní.
You know that feelin''?
Tumblr_minccgbmo81rwakvro1_500_large

I wish I could trust you.

20. february 2013 at 19:14 | Hanča.
Důvěra. Něco, čemu jsme schopni lehce podlehnout, ale zároveň něco, čemu je velmi těžké uvěřit.
"Mně můžeš věřit." - kolikrtá vám někdo řekl tahle slova, a vy jste propadli jejich moci? Cítili jste, že této větě a člověku, který je vypouští z ůst můžete opravdu důvěřovat. Ale nakonec jste se spálili a to přetrhalo slabé propojení mezi vámi. Avšak i přesto, že si namlouváte, že osoba jako je zrovna váš blízký přítel, by vám neublížila, někdy se dokáže zvrtnou všelicos.
Ale uvědomne si, jací jsme my. Taky vždy dodržujeme to, o co nás druzí požádají? Jsme dost čestní na to, aby se k nám ostatní chovali čestně?
A proto, pozor na své srdce a tajemství, či jen slova, která ostatím říkáme. Dbát na to, že svět je plný lidí, kteří za naši důvěru nestojí a plný těch, kteří si ji zaslouží.
What do you think? Agree or disagree?

Am I good enough?

19. february 2013 at 17:00 | Hanča.
Dobře, kdo si nikdy nepoložil tuhle otázku? Přemýšlet nad tím, jestli jste dostatečně dobří na to, abyste něco dokázali. Abyste se někomu zalíbili. Nebo abyste měli jen rádi sami sebe.
Často se nad tímhle zamýšlím a musím s prohrou uznat, že má odpověď je většinou záporná. Proč jen si člověk raději dokáže přiznat nedostatky oproti kladům? Proč je lehčí si něco vytknout, než se za něco pochválit?
Tolik ironických otázek by se dalo vypsat, ale těžší věcí by bylo na ně odpovědět.
Sledovat svou tvář a beznadějně přemýšlet nad tím, proč zrovna vy nejste ti dokonalí. Mermomocí tisknout kolena těsně ks obě a říkat si, proč zrovna vaše tělo není podle těch nejkrásnějších představ.
Negativní postoje a myšlenky, které dokážou snadno rozežrat naší mysl tak, abychom všemu z toho uvěřili. A tak či tak, je to snadné.
What's your opinion? Agree or disagree?
Možná by stačilo se jen zahledět do zrcadla a popřeýšlet o svých dobrých stránkách. Ale jak snadné je tohle?

Don't you laugh.

18. february 2013 at 16:34 | Hanča.
Ahoj, všem! Dnes jsem si připravila směsku obrázků, která bude věnovaná vtipným zvířecím ksichtikům a vtipným komentářům. :D Říkám vám, že u takovýhle věcí já naprosto umírám, a pokud se vy nezasmějete, tak co jste zač?! :D
here we go!
překlady snad nejsou potřeba. :D
Zasmali jste se?

Can I hug you?

17. february 2013 at 10:56 | Hanča.
Znáte takové ty okamžiky, kdy si nevíte rady? Ten okamžik, kdy pociťujete nejistotu a nevíte, co dál? Každý to zná a každý s tím bojuje. Denodenně se nám naskýtají okamžiky, které nás dokážou srazit na kolena, ale zároveň existují i chvíle když máme šanci na štěstí.
Stalo se vám někdy, že vaše tělo ovládala beznaděj a pláč, poté přišel někdo, kdo vás hřejivě objal a vy jakoby jste věděli, že všechno bude v pořádku? Mně ano.
V objetí je síla, která se jen tak nedá vyjádřit ničím jiným. Pokud vám v náručí sevře osoba, kterou milujete a důvěřujete jí, je to lepší než tisíce jakýchkoli prášků či terapeutů. Jeden projev náklonosti dokáže udělat víc, než si jen dokážete představit.

The feeling inside

26. january 2013 at 19:09 | Hanča.
Ten pocit, když nevíte, co máte dělat. Ten pocit, když nevíte, co se děje. Ten pocit, když nemůžete nic udělat. Ten pocit, když se snažíte, ale vaše snaha jde do háje.
Úzkost.
Kolikrát se takto člověk cítí. Je to chvíle, kdy jste bezradní, chvíle samoty a bordelu v hlavě, který jen těžko korigujete.
Beznaděj.
Když nikdo nestojí při vás a vy se nemůžute zbavit tíhy, která na vás padá bez toho, aniž byste byli varováni.
Bojovat za to, abyste nebyli jen někdo, koho náhodně potkáte. Být někým,kým si přejete být a nebát se toho, prosadit se. Jestli je život boj, nesmíme se vzdát a jím si svou cestou tak, jak chceme, aby procházela.
Znáte to všichni? Jaký je váš názor?
A-reason-cool-life-photography-favim.com-616626_large

Tattoos

19. january 2013 at 9:45 | Hanča.
Jednou bych chtěla mít tetování. Nějaký malý, co by mi něco připomínalo, nebo dokazovalo. A pokud se to nevyvede, alespoň se můžeme všichni rozplývat nad těmito. :)
Líbí se vám tetování? Chtěli byste někdy nějaký mít? :)
Jednoduché, přesto krásné.
 
 

Advertisement