Writing mood

Jako mrknutím oka

16. march 2013 at 19:49 | Hanča.
Další jednodílovka s naším Harrym. Snad se bude líbit, komentářů bych si cenila. Prosím! :)
Bledé prsty pevně semknuté k sobě, svírajíc mezi sebou křehký předmět. Povzdech z růžově bílých rtů, který pomalu zmizel v podvečerním mrazu. Skleněné oči se upřeně dívaly na rudé kvítky růže, která se pohupovala v rukou. Jako by v povadlých listech a shrbených trnech viděly minulost.

"Já skočím, ty skočíš." Ozvalo se křikem od skalnatého útesu, následováno veselým smíchem. Teplé letní slunce jasně zářilo vysoce na nebesích, a příjemný vánek ovíval jasně zelené listy stromů.
"Ani náhodou." Promluvila dívka, a pyšně si vložila ruce v bok. Znovu shlédla z příšerné výšky dolů, na vodní hladinu, a strachem ihned odstoupila.

Bylo to tvým pohledem.

8. march 2013 at 18:49 | Hanča.
Jednodílná povídka, do které jsem si vypsala úplně celé srdce. :D Snad se vám bude líbit.
Názorů si cením! :) Děkuju.
Prázdný pohled mezi stromy a srdce až v krku. Ruce složené v klíně, a prsty nervózně vpletené jeden v druhý. Černá díra se prodírala jeho nitrem a on nevnímal nic jiného, než tupý tlukot vlastního srdce.
"Haló?" Vyrušilo ho z tichého dumání něčí zvolání. Nepatrně zatřásl hlavou a pozvedl zrak k dívce, která stála těsně před ním. Zapadl do jejích oříškově hnědých očí, a nijak nezareagoval.

Četlas mezi řádky?

4. march 2013 at 20:37 | Hanča.
Další jednodílovka. Je to asi jediné, co ze sebe teď dostanu. No, snad se bude líbit NÁZORY BY BYLY SKVĚLÝ. :))
A pak se její křehké rudé rty jemně zachvěly, přičemž se okolím rozlehl tichý povzdech. Dívka lehce přimhouřila oči a kmitavě zamávala svými předlouze krásnými řasami. Drobnými prsty zaplula do kaštanově hnědých vlasů, a do lehkého vánku s nimi ledabyle pohodila. Nepohodlně se zavrtěla na ledově studené lavičce, a s nechutí odložila na volné místo vedle sebe předmět, který držela v rukou. S námahou se postavila, snažíc se protáhnou tělo od dlouhého sezení. Bříšky prstů zachytila lem svého zářivě žlutého kabátu, který zářil téměř na celý ponurý park, a už po několikáté si ho stáhla až dolů, k zmrzlým kolenům. Poté se znovu usadila na mrazící dřevo, a chopila se milovaného předmětu.

Zašeptej do ticha

24. february 2013 at 18:58 | hanča.
Přicházím s další jednodílnou povídkou. Jak to říct, patří asi k mým vrcholným dílům. :D
Snad se bude líbit. :)
Hravý letní vítr se rozlétl do okolních stran a svým lačným dotekem pohladil vše, co zkřížilo jeho cestu. Stejně tak svými sametovými prsty prohrábl nezbedné kučeravé vlasy chlapce, který sklesle seděl na vyhřáté zemi, v živě zelené trávě. V očích mu poskakovaly zvláštní jiskry, které jako kdyby každým dalším okamžikem nenávratně pohasínaly a on upíral svůj pohled dál, tupě před sebe.

Kdybys věděl

20. january 2013 at 19:24 | Hanča.
Napsala jsem dnes jednu další jednodílnou povídku. Je to takové... Uvidíte sami. :) Názory se cení. :)

Obloha byla černě zatažená a neproniknutelné mraky si ujímaly svá místa, čímž zabraňovaly letmým slunečním paprskům proniknout nebem na dnešní Londýn. Ve vlhkém vzduchu byl cítit déšť, a pro mladého chlapce, který kráčel přeplněnými ulicemi, se zdálo být ještě něco výjimečného. Dychtivě se rozhlížel kolem sebe, a sledoval zvláštní atmosféru, nesoucí se jindy poklidným městem.

21 guns [what do you fight for?]

3. january 2013 at 0:21 | hanča.
Tak, jsem tak nějak sepsala další jednorázovku a musím říct, že na tuhle jsem vážně pyšná. :D :)
Takový narcis. :D :)

I dream a fairytale

19. december 2012 at 20:08 | Hanča.
Napsala jsem povídku. :) Byla bych ráda, kdybyste si někdo našel čas na to, abyste si jí přečetl, vkladla jsem do ní své pocity. :)
I DREAM A FAIRYTALE
Tumblr_kz784r8wiu1qb0juqo1_500_large

Byl konec dalšího nudou silně okořeněného dne ve škole a já unaveně sbírala svou tašku ze špinavé třídní podlahy. Těšila jsem se na okamžik, kdy přijdu domů a ponořím své tělo do měkkých dek a polštářů své postele.
"Cece, jdeš?" Pobídla mě jedna z mých kamarádek a nakoukla do již vyprázdněné třídy, kde jsem postávala už jenom já. V rukou jsem třímala oznámkovaný test, který jsem před pár okamžiky dostala zpět od staré, nenávistné učitelky a nervózně očima probodávala známku, která byla rudě zakroužkovaný na spodní straně papíru.
 
 

Advertisement